Parkování jako divoký západ aneb co vše Street View zachytilo
Všichni to známe. Kruhák za kruhem, nervy drásající hledání místa, a když konečně něco najdeš, je to jen díra mezi obrubníkem a náklaďákem, kterou by ani mravenec neprolezl. Ale co teprve, když to celé natočí Google Street View? Pak to máš jako veřejnou zpověď na věčné časy.
Já osobně jsem tenhle fenomén začal vnímat až ve chvíli, kdy jsem na mapách omylem našel sám sebe. Stál jsem u auta, zoufale se snažící nacouvat na místo, které bylo o pět centimetrů kratší než moje fabie. A ta fotka tam byla pět let. Pět let! Od té doby se na Street View dívám úplně jinak. Není to jen nástroj na kontrolu, jestli je před hospodou místo, ale i kronika parkovacích absurdit, kreativity a někdy i totálního zoufalství.
Nejzajímavější parkovací situace, které Street View odhalilo
Když si vezmeš ty virtuální procházky městy, narazíš na věci, které bys nečekal. Třeba auto zaparkované na chodníku tak, že by ho klidně mohl obdivovat Picasso. Nebo řidič, který si z parkovacího místa udělal obývák – s lehátkem, slunečníkem a chladničkou. Jasně, někdo to dělá schválně, ale většinou je to momentální krize.
Nejvíc mě baví ty situace, kde je vidět lidská vynalézavost. Třeba v Praze v Nerudovce, kde auto visí půlkou nad schody. Nebo v Brně na Úvozu, kde někdo zaparkoval dodávku do zákazu zastavení, ale tak, že to vypadá, že to tam patří. A pak je tu ta legenda – auto zabořené v příkopě, které tam Street View nafotilo asi pětkrát po sobě v různých ročních obdobích. To už není parkování, to je instalace.
Co mě ale fakt dostalo, je jedna situace z Ostravy. Na snímku je stará Škoda 105 zaparkovaná přesně mezi dvěma stromy tak, že se zdá, že to tam někdo vložil jeřábem. A vedle ní stojí chlap s rukama v bok a kouká do kamery. To už je umění.
Systémy, které parkování mění (a jak je vidí Street View)
Samozřejmě, ne všechno je jen legrace. Street View taky skvěle dokumentuje, jak se parkovací systémy proměňují v čase. Když posuneš časovou osu u některých míst, vidíš, jak se z volného prostoru stal placený parkovací dům, nebo naopak, jak se z ruiny stal chytrý systém s kamerami.
Vezmi si třeba moderní parkovací domy v Praze nebo v Brně. Na Street View vidíš, jak před deseti lety na tom místě byla jen pustá plocha, a dnes tam stojí futuristická budova plná aut. Nejvíc mě ale fascinují ty chytré systémy – senzory v zemi, které ti přes appku řeknou, kde je volno. Na Street View to sice neuvidíš, ale když si zoomneš na detail, občas zahlédneš ty malé černé tečky v asfaltu. A hlavně – vidíš, jak lidi ignorují značky a parkují na zeleni, někdy i s cedulí “Zákaz stání”.
Zajímavý je i fenomén parkovacích automatů. V některých ulicích jich nasází tolik, že to vypadá jako les tyčí. A Street View je věrně zachycuje v celé své kráse. Kdybys chtěl, můžeš si udělat virtuální prohlídku a zjistit, kde je nejlevnější parkování v celém městě. Já takhle jednou našel místo v Plzni, kde stála hodina jen pět korun, ale bylo to v takové slepé uličce, že tam nikdo nejezdil. A na Street View jsem viděl, že tam stojí jen jedna octávie, a to ještě se zataženými roletkami.
Zákoutí, která tě naučí parkovat (nebo tě donutí brečet)
Někdy je nejlepší podívat se na Street View na místa, kde by tě nikdy nenapadlo parkovat. Třeba na sídlištích. Tam ty systémy parkování připomínají spíš tanec na stole. Lidi parkují na trávnících, na chodnících, na místech pro invalidy (aj ja). A Street View to zachycuje v celé své syrovosti.
Pamatuju si, jak jsem koukal na sídliště v Hradci Králové. Na snímku je asi třicet aut nacpaných do míst, kde by se vešlo deset. A mezi nimi stojí jeden chlap s mobilem u ucha, asi volá manželce, že se nevejde. A vedle něj auto s cedulí “Učím se parkovat”. To je skoro poetické.
A pak jsou tu ty parkovací systémy, které jsou tak geniální, že se ti chce tleskat. Třeba v Karlových Varech – tam kvůli kopcům vymysleli parkovací domy, kde auta jezd