První překvapení: Liška na tramvajové zastávce
Seděla jsem u počítače, chtěla jsem si jen tak virtuálně projít ulici, kde bydlí kamarádka. Klik, klik, a najednou jsem zírala na něco, co jsem vážně nečekala. Na mapě Google Street View, v ulici plné paneláků a aut, stála liška obecná. Neplašeně, nevyplašeně. Prostě stála na chodníku, jako by čekala na stejný autobus jako ostatní.
První myšlenka? „Snafování.“ Že to někdo nasnímkoval v nějakém chráněném parku. Ale ne. Klikla jsem na časovou osu, zpět na starší snímky. Žádná liška. Pak na novější. A tam byla znova, o kus dál, u popelnice. Tohle nebyla náhoda. Město je plné divokých zvířat, a Street View je nečekaný dokumentarista jejich nočních (i denních) toulek.
Proč mě to tak chytlo?
Možná proto, že jsem si vždycky myslela, že Street View slouží jen k tomu, abychom si ověřili, jestli je před domem místo na parkování, nebo abychom se báli, že nás sousedka viděla v pyžamu. Jenže ono je to něco mnohem víc. Je to mrazivě upřímný záznam reality, včetně té zvířecí.
Vzpomněla jsem si, jak jsem jako malá koukala na encyklopedie a představovala si, že divoká zvířata žijí jen v lesích. Dnes vím, že les je často klidnější než sídliště. Zvířata se adaptovala. A Google Street View je zachytilo v jejich každodenních bojích o přežití v betonové džungli.
Moje top 3 nečekaná setkání, která jsem na Street View objevila
- Káně na tachometru auta: Jasně, občas vidíme ptáky na střechách. Ale káně, která si sedla na kapotu zaparkovaného auta v Praze na Smíchově a zírala přímo do objektivu? To bylo skoro jako by mi chtěla říct: „Tohle je moje teritorium, člověče.“
- Divoké prase v přímém přenosu: Ne, nebylo to v Řepích, jak by si někdo myslel. Bylo to na periferii Brna, v nové zástavbě. Na Street View je vidět, jak se celá rodinka černých prasat prochází po čerstvě posekaném trávníku před domem. Majitel domu si toho nejspíš ani nevšiml, ale kamera ano.
- Jelen v garážovém stání: Tohle bylo nejfantastičtější. V podzemních garážích v Plzni, v jednom z rohů, stál statný jelen. Jak se tam dostal? Podle všeho v noci vlezl otevřenými vraty. Na snímku z Street View (který je mimochodem z roku 2022) vypadá naprosto zmateně, ale zároveň důstojně. Jako by říkal: „No, zabloudil jsem. Ale nejsem tu rád.“
- Okraje měst. Kde končí chodník a začíná pole nebo remízek.
- Průmyslové zóny. Věřte nebo ne, lišky a kuny milují staré továrny.
- Říční nábřeží. V noci jsou plná nutrie, ondatry a občas i vydry.
- Zastávky MHD před svítáním. Právě tam jsem narazila na tu lišku. A taky na spícího kocoura, který si myslel, že je ředitelem dopravního podniku.
Co to vypovídá o nás a o nich?
Když se na ta setkání dívám, uvědomuji si jednu věc. My lidé jsme ti, kdo si postavili města. Ale zvířata jsou ta, která se v nich naučila žít. Liška, co chodí na autobus, není hloupá. Je to chytrá stratégka, která ví, že na frekventovaném místě je v noci větší šance najít zbytky jídla od stánku. Káně na autě není jen náhoda. Je to lovec, který si uvědomil, že vyhřívaná kapota je super místo na pozorování hlodavců v trávě.
A nejvtipnější na tom je, že Street View tyhle momenty zachycuje naprosto nezaujatě. Žádný filtr, žádná ideologie. Prostě fakt, že v jednu chvíli tam stojí člověk a v druhou liška. A oba jen tak žijí svůj život.
Jak si vytvořit vlastní „zvířecí expedici“ z gauče?
Není to nic složitého. Stačí otevřít Google Street View a vydat se na místa, která vypadají jako hranice mezi civilizací a divočinou. Třeba:
Někdy stačí jen kliknout a podívat se na