Cesta za vodou, kterou neplánujete
Sedím v kavárně, cumlám už třetí kafe a najednou mě napadne – proč vlastně nepiju obyčejnou vodu? Objednal bych si ji za pár korun, ale stejně mě to táhne ven. Kolem Staromáku je totiž jedna fontánka, u které jsem jako malej obdivoval, jak voda stříká. A tak si říkám – co kdybych si ji našel na Google Street View? Vytáhnu mobil, pár kliků a najednou jsem tam. Virtuálně stojím u pítka na Karlově mostě. Vidím turisty, co si nabíjejí lahve, a vedle nich baťoh s logem Pitný režim. Jasně, reklama, ale funguje to – připomene mi, že bych měl pít.
Proč fontánky nejsou jen pro holuby
Kdo si pamatuje dobu, kdy se u kašen válely jen zmuchlané kelímky, ten ví, že se to změnilo. Dneska jsou městské fontány s pitnou vodou malou revolucí. Nejenže uhasí žízeň, ale taky šetří planetu – žádné plastové lahve. A když je spojíte s Google Street View, vznikne z toho skoro hra. Otevřu mapu, přiblížím si park na Vinohradech a hle – tam je nové pítko! Vypadá moderně, z nerezu, a podle fotek u něj lidi stojí ve frontě. To je ta krása: virtuální procházka mě odkáže na reálný zážitek.
Pitný režim v praxi: Když se z vody stane rituál
Znáte ty dny, kdy máte pocit, že vás někdo vymáčkl jako citron? Já jo. A právě tehdy mi pomáhá malý trik. Vytvořil jsem si seznam fontánek, které jsem objevil přes Street View. Třeba ta na Letné – vede k ní cesta kolem stromořadí a na fotce z roku 2023 u ní sedí pán s knihou. Když ji pak navštívím osobně, mám pocit, že jsem tam už byl. Je to jako mít tajnou mapu pokladů, jen místo zlata nasáváte čerstvou vodu.
- Kamenná kráska u Národního divadla – pítko tam pamatuje prvorepublikové elegány. Na Street View je vidět, jak se voda třpytí.
- Fontánka v Riegrových sadech – perfektní na odpolední lenošení. Virtuálně ji prozkoumáte a pak si tam dojdete.
- Moderní pítko na Andělu – z nerezu, s kohoutkem, který zvládne naplnit i velkou lahev. Na fotech od Googlu vypadá jako sci-fi.
A co ta aplikace Pitný režim?
Nutno uznat, že nápad propojit Street View s mapou pítek je geniální. Když si otevřu jejich stránky, vidím nejen souřadnice, ale rovnou i ulici, kde fontánka stojí. Stačí kliknout a jsem tam – jako bych se procházel po chodníku. Jasně, není to dokonalé – některé prameny jsou zastaralé nebo je voda z kohoutku, ale fajn pocit to má. A hlavně mě to donutí vystrčit nos z domu. Když už u toho jsem, kouknu na Street View, jak se ta čtvrt změnila – loni tu parkovali auta, teď je tam zahrádka. A uprostřed stojí to samé pítko, co pamatuje moje dětství.