Když se řidiči rozhodli, že pravidla jsou jenom návrh
Moje večerní brouzdání po Street View mě už několikrát přivedlo k nečekaným úkazům. Ne, nemluvím o tom, že někdo zapomněl zamknout dveře auta. Mluvím o momentech, kdy lidská kreativita (nebo spíš absence soudnosti) vyrazí dech. Vzpomínám si na jednu scénu z pražské periferie, kde auto stálo zaparkované na chodníku tak pitomě, že vlastně blokovalo vstup do obchodu s potravinami. A vedle něj, jako by to nestačilo, stál pán a s naprostým klidem popíjel kafe z papírového kelímku. To není jenom špatné parkování, to je umění.
Když se z kufru stane obývací pokoj
Jedna z nejbizarnějších věcí, co jsem viděl, bylo auto, jehož kufr byl otevřený. Zevnitř trčela noha, ruka a kus deky. Vypadalo to, jako by se tam někdo pokoušel postavit stan na výlet. A to nejlepší? Kolem projížděla tramvaj a nikdo se neotočil. Prostě jenom další den v ulicích.
- Parkování jako v akčním filmu: Auto visící půlkou nad obrubníkem, druhou na silnici. Na střeše ještě kočárek.
- Kolo na střeše: Ne, ne na nosiči, ale prostě položené naležato na střeše a přivázané provázkem. Kdo to kdy vymyslel?
- Pouliční koupel: Chlapík v boxerkách, který si myje nohy ve fontáně. Vedle něj stojí patrola.
Zvířecí řidiči a jejich komplicové
Někdy si říkám, jestli Street View neukazuje alternativní realitu. Našel jsem psa, který seděl na místě řidiče v zaparkované dodávce. Vypadal naprosto spokojeně, jako by právě řídil. Jenže to není nic proti tomu, když jsem objevil koně, který stál na přechodu. Ne, nebyl to cirkus. Byl to prostě kůň na procházce.
Nečekané rekvizity
Street View mi ukázalo i auto, který mělo místo zpětného zrcátka připevněné zrcadlo z koupelny. A nebo scénu, kde cyklista vezl na zádech prkénko na krájení a v jedné ruce držel bagetu. To už není dopravní situace, to je performance art.
Jednou jsem narazil na záznam, kde se dvě auta potkala na úzké silnici a ani jedno nechtělo uhnout. Vedle stála stará paní s nákupem a mávala rukama, jako by řídila orchestr. Trvalo to pět minut, než se jeden z řidičů rozhodl couvnout do křoví. Samozřejmě, že do křoví zapadl až po okna.
Když auto hraje divadlo
Myslíte, že parkování je nuda? Omyl. Našel jsem auto, který stálo na chodníku, a za ním stála cedule s nápisem „Zákaz stání na chodníku“. Ironie? Nebo jenom režisérský záměr? A co teprve auto, který mělo na střeše polštář, deku a prkno na žehlení. To už není dopravní prostředek, to je pojízdná garsonka.